Podpořit vědu přírodou

  Podpořit vědu přírodou

Život a zdraví jsou vzácným, nestálým a neustále ohrožovaným a nenahraditelným darem. K jejich ochraně máme nejmodernější přístroje, novodobé léky, vysoce kvalifikované lékaře a zdravotnický personál, řadu výzkumů a vědeckých objevů, ale je to dostatečné?

Chemické, syntetické léky ovládly svět. Bez nich si neumíme představit moderní léčbu. Jednoduché v použití a nabízené v bohaté paletě, nestaly se ale bohužel univerzálním všelékem. Mnoho z nich má rychlý, téměř okamžitý účinek, ale někdy se nedá uniknout negativním následkům. Důkazem toho jsou výčty kontraindikací, interakcí a vedlejších účinků uvedených výrobci na příbalových letácích. Mnohdy se také nezbavujeme samotného onemocnění, zvláště jeho příčin, ale pouze zmírňujeme jeho projevy. Některé léky musíme užívat dlouhodobě a nebo i do konce života, přijmout více či méně toxickou "částečnou" léčbu. Stává se také, že žádné známé a dostupné léky nepřináší efekt. Užíváme je, podrobujeme se léčebným zákrokům a procedurám a přes to nemoc postupuje. Může se to týkat různých onemocnění a také novotvarů. Nemělo by to být ale důvodem ke ztrátě naděje a víry v návrat ztraceného zdraví. Svůj "záchranný kruh" nám nabízí matka příroda. Postačí jen natáhnout ruku.
  

Svět léčivých rostlin je v době všudypřítomné chemie přijímán s nedůvěrou. Ale fytoterapie se představuje jako bezpečná a překvapivě účinná! Zvláště používána současně s klasickou léčbou. Výborně ji doplňuje a posiluje, značně usnadňuje a urychluje uzdravení. Aniž bychom rezignovali na dosavadní léčbu, máme šanci ji značnou mírou posílit,
PODPOŘIT VĚDU PŘÍRODOU.

Příkladem takového přístupu k využití léčebné síly přírody mohou být kliniky (také onkologické a nejčastěji soukromé) mimo jiné v USA a Švýcarsku a jimi dosahované výsledky. Jsou příkladem návratu ke "kořenům", které - jak zapomínáme - byly základem léků i klasické medicíny.

Rozvoj techniky a komunikace nám "otevřel" svět, zpřístupnil jednu z nejcennějších přírodních lékáren na Zemi, jakou je flora And a amazonské džungle. Není to nový objev. Unikátní léčivou sílu rostlin znali a cenili Inkové, některé z nich uctívali jako svaté a vzdávali jim poctu. Velkou zásluhu na rozšíření praktických i vědeckých znalostí peruánských bylin má před několika lety zemřelý páter Edmund Szeliga. Polský misionář, zakladatel Peruánského institutu andské fytoterapie v Limě (IPIFA) nesoucího nyní jeho jméno, legenda peruánské fytoterapie, nestor, objevitel, výzkumník, zanícený přívrženec a propagátor. Autor spojnice mezi tradiční indiánskou medicínou a moderní vědou. Také z jeho iniciativy byla zahájena řada vědeckých a laboratorních výzkumů. A tím šance pro nás všechny.