Marco

Ambrosia peruviana

V Peru se vyskytuje v blátivém okolí řek, můžeme ji ale nalézt i v Andách ve výškách 2.700 - 3.300 m.n.m. Jednoletá, keřovitá rostlina s intenzivní vůní. Lodyhy dlouhé až 2 metry jsou pokryty jemnými chloupky, listy jsou oválné, až 10 cm dlouhé, květy bílé nebo žlutavé. Ve fytoterapii se využívá vývarů z nadzemní části rostliny.

Důležité obsahové látky:

esenciální oleje, alkaloidy, monosacharidy, benzopyranony, seskviterpeny, seskviterpenické dioly, laktony, tetrahydroambrosin, peruvinin, peruvin, psychostachyin B a C a minerální soli.


 



Má vlastnosti tonizující, protizánětlivé a protirevmatické. Povzbuzuje psychiku a snižuje svalové napětí. Odvary z této rostliny jsou doporučovány především při bolestech hlavy a migrénách, jako tonikum k uklidnění nervového systému , při neuralgických potížích a při hysterii. Pomáhá i při léčbě bronchitidy, astma, léčbě chorob z nachlazení a bolestivých menstruacích. Odvar v podobě obkladů přináší úlevu při zánětech, revmatizmu a při svalových křečích. Páter Edmund Szeliga používal odvary s úspěchem při Parkinsonově chorobě.



Podle zkušeností tradiční medicíny i současné vědy se používá při:

migrénách 
bolestech hlavy
revmatizmu 
zánětech kloubů
svalových krečích (také jako obklady)
neuralgii
hysterii
nachlazení
bronchitidě
astma
ke zklidnění
podpůrně při Parkinsonově chorobě

Obvyklý způsob použití : 

nejčastěji 1- 2 lžíce byliny zalít cca 700 ml studené vody a vařit na malém ohni 5-10 minut. Odcedit. Pít 3x denně.

Jako zajímavost:

Inkové používali tuto rostlinu při balzamování těl zemřelých.
V současnosti je užívána šamany jako magická rostlina.
Pára vycházející z odvaru a kouř z pálené rostliny je prostředkem odpuzujícím hmyz.